Staropražská krčma Jedová chýše měla své osobité kouzlo
Po staletí patřila k pražskému koloritu, nyní ji zde však již nenajdete. Řeč je o Jedové chýši, vyhlášené hospodě, s jejímž jménem se pojila spousta legend a hlavně špatná pověst. Proč dostala takový název a jaká byla její historie?
Když potřeboval policejní rada Vacátko informaci, poslal Brůžka, Bouše a Mrázka do Jedové chýše
Jestli jste někdy sledovali československý televizní seriál Hříšní lidé města pražského, pak Jedová chýše zde vystupovala jako doupě pražské galérky, v níž se scházeli zlodějíčci, lehké děvy a další osoby, jež bývaly na štíru se zákony. Už od 13. století tato hospoda stávala na návrší, jemuž se říkalo Větrov, na ulici Apolinářské č.p. 446. Ve středověku tu často docházelo k přepadením i vraždám. Není tedy divu, že její pověst byla nevalná a slušní lidé se tomuto místu raději obloukem vyhýbali.
Jedová chýše býval nízký domek s mansardovou střechou se šindeli. I když byla v roce 1930 jako chátrající stavení zbourána, přesto se mohla honosit titulem hospody s nejdelší nepřetržitou existencí v českých zemích. Na jejím místě pak vyrostl funkcionalistický činžovní dům architekta Josefa Kalouse a místo ztratilo své osobité kouzlo.
Dali jí název Václav IV., nebo studenti medicíny?
S názvem hospody Jedová chýše se pojí několik legend, které vysvětlují jeho vznik. Která se nejvíce blíží pravdě, dnes už nezjistíme. Mohla to být příhoda krále Václav IV., jenž se v hospodě zastavil a ve dvou zdejších hostech poznal nájemné vrahy, kteří se ho kdysi pokusili otrávit. Kat, který krále doprovázel, hodil mužům do vína jed a ti na místě skonali. A název Jedová chýše byl na světě.
Další možnost vzniku označení hospody je spojena se studenty medicíny, kteří se do ní rádi chodili bavit a kteří nedaleko od ní studovali. A protože se vyznali v nejrůznějších lektvarech, jedech a lécích, mohla být hospoda pojmenována i podle nich.
Dokonce v Jedové chýše strašil i legendární Golem, kterého stvořil židovský rabín a učenec Löw. Ostatně tato hospoda se vždy pyšnila zvláštní atmosférou.
Za tancem a lidovou zábavou
Do skromné Jedové chýše lidé přicházeli za obyčejnou zábavou a tancem, bývaly zde lidové koncerty, buřtové hody nebo přebory v kuželkách. Scházeli se tu také cizinci, kteří se v Praze usadili. Traduje se, že kvůli častým krádežím příborů a talířů, byly místo nich ve stolech v hospodě vyhloubené jamky, do kterých hospodský pokrmy servíroval. Pak stačilo jen jamku utřít a byla připravena pro dalšího hosta.
Když srovnáte dochované fotografie Jedové chýše se současným stavem, tak přestože se jednalo o velmi skromné stavení, měla tato hospoda své kouzlo. Poblíž gotického kostela sv. Apolináře místo Jedové chýše vyrostl modern funkcionalistický dům.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jedov%C3%A1_ch%C3%BD%C5%A1e; https://encyklopedie.praha2.cz/stavba/1435-jedova-chyse
Náhledové foto autor: Muzeum hlavního města Praha, neznámý autor; https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jedov%C3%A1_ch%C3%BD%C5%A1e_2.jpg
