Valerie (33): Manžel má sice nadprůměrný plat, já ale žiji od výplaty k výplatě
Peníze nikdy nebyly smyslem mého života. Vdávala jsem se z lásky. Pavel je splněním mých představ o správném muži. Nebo spíše jsem si to myslela. Nyní se na naše manželství dívám už jinýma očima.
Když jsme se s Pavlem brali, měli jsme přibližně stejné příjmy. Pak ho v zaměstnání povýšili a ona se najednou s průměrné mzdy dostal na úroveň mzdy vysoce nadprůměrné. Kolik přesně Pavel vydělává, nevím. Ale je to určitě přes devadesát tisíc korun za měsíc. Mohli jsme si proto dovolit hypotéku na rodinný dům, který jsme si nechali postavit na klíč, i dovolenou třikrát za rok.
Radost jménem první syn
V našem novém bydlení se zakrátko ozval dětský pláč, protože se nám narodil syn Matyáš. Zůstala jsem doma na rodičovské dovolené a těšila se, jak si to budu s ním užívat. No užívala jsem si, ale především jeho prdíky a břichaboly a neustálý pláč, když se zrovna nechoval v náruči. Časem se to zlepšilo, takže jsem měla i více času na domácnost a pravidelné vaření obědů a večeří.
Peníze prý neumím ušetřit
Hodně mě ale mrzelo, že mi manžel dával najevo, jak špatně hospodařím. Na domácnost mi dával deset tisíc korun a k tomu jsem měla rodičovský příspěvek ve výši asi šesti tisíc. Z této sumy jsem pak platila jídlo pro nás tři, plenky pro Matyáše a také oblečení pro něho, ostatní drogerii a můj mobilní telefon. Každý den jsem vařila, převážně masové pokrmy, protože Pavel byl zvyklý na teplé večeře a ohřívaný párek za jídlo nepovažoval. Domácnost jsem se snažila udržovat v čistotě a pořádku. Přesto byl stále s něčím nespokojený.
Jak to, že tak špatně hospodaříš
Pavel se divil, že z toho, co mi na domácnost dává, nic nedám bokem pro strýčka Příhodu. Prý by mi mělo minimálně ještě okolo dvou tisíc zůstávat. No nezůstalo mi z peněz prakticky nic, a to jsem nechodila ke kadeřníkovi ani na nehty a nové oblečení jsem si také nekupovala, protože jsem neměla z čeho. Nedokázala jsem Pavlovi vysvětlit, že při současných cenách za jídlo je těžké z deseti tisíc korun cokoliv uspořit.
Bazén a další dovolená mají přednost
Když jsem kdykoliv Pavla prosila, aby mi přidal peníze na domácnost, odvětil mi, že z čeho si myslím, že našetří na zapuštěný bazén a další dovolenou u moře? Řekla jsem mu, že k moři už přece jet nemusíme, že stačí, když si vyrazíme do blízkého okolí. Zasmál se a řekl, že si snad nemyslím, že se v práci bude chlubit, že byl na výletě na nějaké zřícenině. Ani o ten bazén jsem ve skutečnosti nestála.
Něco je u nás špatně
Jenže Pavlova představa o dokonalé rodině znamená především to, aby mohl na odiv ukazovat to, co všechno máme. Vůbec mu nevadí, že s penězi sotva vyjdu a chodím ve starém oblečení. On se přitom nijak neomezuje. Co chce, to si koupí. Myslím si, že je u nás něco špatně. Na jakoukoliv mou snahu o rozhovor však Pavel reaguje velmi podrážděně, a já proto netuším, jak svou situaci mám řešit. Peníze sice nikdy nebyly smyslem mého života, ale nyní vidím, že jsou také důležité. Zvláště tehdy, když vám chybějí.
Zdroj: Článek vznikl podle příběhu čtenářky. Pro zachování anonymity byla jména pozměněna.
Náhledové foto: Pixabay.com
