Žeranovice překvapí hezky rekonstruovaným zámkem, který je jejich dominantou
Obec Žeranovice se nachází v kroměřížském okrese na rozhraní Hané, Slovácka a Valašska. V dáli se vypínají Hostýnské vrchy a sotva pět kilometrů od obce leží město Holešov. Mnohé návštěvníky Žeranovice možná překvapí, že tu najdou zámek. Původně sloužil jako sídlo zdejšího panstva, nyní funguje jako obecní úřad a restaurace. Jaká je jeho historie?
Z původní tvrze renesanční zámeček
Původně v Žeranovicích stávala tvrz, kterou v roce 1629 získal do svého vlastnictví Albrecht Kotulínský z Kotulína. Za Kotulínských se tvrz dočkala renesanční přestavby na zámek. Dalšími jeho majiteli byli rod Říkovských z Dobrčic, Žerotínové, Elbognerové z Unterschönfeldu, Prokopové z Rabštejna, Gugenbergové i uherští Nádasdyové. Na konci 18. století se majitelem Žeranovic stal Kristián August hrabě Seilern-Aspang, jenž vlastnil také Lukov a Přílepy. V té době byl zámek čtyřkřídlou stavbou s průčelím na jih. V jeho okolí stály hospodářské budovy.
Novogotická přestavba zámku
Kristiánův vnuk, hrabě Karel Maxmilián Seilern-Aspang nechal zámek zmodernizovat v novogotickém slohu. Z východního křídla vyrostla mohutná čtyřboká věž, jižní křídlo bylo strženo, nechybí ani cimbuří na vrchní části západního křídla. První pozemková reforma, která započala po vzniku Československa v roce 1919, zapříčinila, že Seilenové o žeranovický zámek přišli. Jeho majiteli se stala rodina Pálkových, kteří ho v 50. letech minulého století prodali obci.
Jak vypadá zámek v současné době
Když budete Žeranovicemi projíždět, tak si trojkřídlého zámku určitě všimnete. Stojí na mírném návrší uprostřed obce a je její výraznou dominantou. O to více zajímavou, že má po rekonstrukci nový kabát v duchu novogotického slohu. Zámek slouží pro potřeby obecního úřadu, je v něm také restaurace a knihovna. Prohlédnout si ho lze tedy v rámci návštěvy těchto institucí. Pokud byste měli možnost se podívat do zámeckého sklepení, určitě vám padnou do očí dokonale zachované křížové a valené klenby ze 16. století.
Zdroj: Wikipedia.org, Jana Fojtíková
Náhledové foto: Jana Surmová
