Výlet na jedno odpoledne: Zřícenina hradu Obřany v Hostýnských vrších
V blízkém i vzdálenějším okolí Zlína je spousta zajímavých míst, která nenavštívit by byla velká škoda. Platí to zejména pro oblast Hostýnských vrchů. Zde se nachází nejen hora Svatý Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, ale také turistická střediska Troják a Tesák. Procházka Hostýnkami vás může zavést třeba ke zřícenině středověkého hradu Obřany.
Hrad Obřany založil předek Jiřího z Poděbrad
Zříceninu hradu Obřany najdete přibližně 5,1 kilometru od Tesáku a asi 4,7 kilometru od Svatého Hostýna, půjdete-li pěšky. Ze Zlína je to asi 32 kilometrů. K přepravě můžete využít vlastní automobil, kolo či autobus, který zastavuje jak na Trojáku, tak i na Tesáku.
Zakladatelem hradu Obřany je moravský šlechtic Boček z Kunštátu a Poděbrad, jinak také zakladatel české poděbradské větve rodu, do kterého se narodil i český král Jiří z Poděbrad. Boček z Kunštátu a Poděbrad patřil mezi oblíbence krále Karla IV. Své statky získal v Čechách a jejich centrem učinil město Poděbrady. Od roku 1353 se píše s predikátem z Poděbrad. V tomto roce se stal královským číšníkem.
Svůj zájem ale obrátil i zpátky na rodnou Moravu, zejména na oblast Hostýnských vrchů. Před rokem 1365 tu nechal založit hrad Obřan, jež pojmenoval po stejnojmenném rodovém sídle svého předka, moravského šlechtice Gerharda ze Zbraslavi a Obřan. Ano, je to ona známější zřícenina hradu Obřany, která se nachází na severovýchod od brněnské městské části Maloměřice a Obřany.
Jenže ouha – Boček z Kunštátu a z Poděbrad své Obřany začal stavět bez povolení moravského markraběte Jana Jindřicha. Ani to, že byl královým oblíbencem, nepomohlo a a král Karel IV. Nařídil demolici hradu. Pravděpodobně ale došlo pouze k pozastavení výstavby. Hrad Obřany v Hostýnských vrších nečekala dlouhá historie. V polovině 15. století byl provizorně obýván a jeho konec měla na svědomí husitská vojska.
Následně již opravován nebyl, protože pánové si vybudovali nové sídlo – tvrz v Bystřici pod Hostýnem.
Jak se k hradu Obřany dostanete
Pojedete-li ze Zlína, můžete to k hradu Obřany vzít přes Lukov, Kašavu, Držkovou, Troják a Tesák (kratší trasa, 32 km). Anebo druhou stranou přes Holešov a Bystřici pod Hostýnem (33 km). Na konci obce Chvalčov v místě zvaném U Revíru je malé nehlídané lesní parkoviště pro přibližně 10 aut. Odtud je to k hradu Obřany asi 2,8 kilometru pěší chůzí po červeně značené turistické trase.
Jestliže si chcete cestu zkrátit, zaparkujte asi o půl kilometru dál směrem na Tesák, kde je také malé parkoviště. Červená trasa vás povede okolo rozcestí Kozlůvky, kde se nachází malý turistické přístřešek s mapou. Žlutě značená Cesta bojovníků za mír vede k chatě Tesák. Vy ale budete pokračovat po červené. Ještě než se k rozcestí Kozlůvky dostanete, tak se můžete zastavit kousek od parkoviště ulovit kešku, která se tu nachází.
Půjdete po nezpevněné širší lesní cestě. Na jaře je dost blátivá, protože po ní teče voda z hor. Připravte se proto na špinavou obuv a přeskakování tekoucí vody a kaluží. Když to vydržíte asi kilometr, pak už bude cesta suchá a lépe schůdná.
Pramen Táborského a Ondrúškův
Od rozcestí Kozlůvky po asi 938 metrech narazíte na lesní studánku Pramen Táborského a Ondrúškův na dolní hranici Přírodní rezervace Obřany. Dříve se jí říkalo Hladová studánka, ale na počest etnografa a spisovatele Františka Táborského a malíře Františka Ondrúška byla přejmenována. Oba pánové sem rádi chodili i společně se svými přáteli. Od roku 1957, kdy bylo okolí studánky upraveno, je tu v kameni vsazená mosazná deska s vyobrazeními obou umělců a s textem Byli jsme byli.
Kousek nad studánkou je právě už lesní cesta prosta kaluží a poměrně dobře schůdná. K hradu je odtud asi 1 kilometr. Nejhorších je posledních 400 metrů, která vedou do velkého kopce. Ale zase na druhou stranu odměnou vám budou pěkné výhledy do okolí. Tedy minimálně na jaře, kdy ještě zdejší stromy bez listí.
Z hradu Obřany toho mnoho nezůstalo. V západní části jsou pozůstatky okrouhlé strážní věžice. Na východě zase terénní náznaky rozměrného paláce. Vidět je také příkop a val. Hrad stojí v nadmořské výšce 704 metrů. Patří tak k nejvýše položeným moravským hradům. Nejvýše byl položený hrad Rabštejn u Rýmařova (805 m. n m.). Jako druhý nejvyšší se uvádí hrad Skalný (709 m. n. m.) kousek od Obřan, a třetí právě Obřany.
Zdroj: autorský text
Náhledové foto: Jana Surmová
