Cizí jazyky: Mluvíte více než jedním jazykem? Pak máte šanci na aktivnější stáří
Kdo by se nechtěl dožít vysokého věku a být přitom poměrně zdravý a aktivní? Je to snad touha každého člověka. Někdy je pro to ale nutné něco udělat. Co se tedy nabízí pro boj proti zubu času?
Studie hovoří za vše: Cizí jazyky pomáhají
Většina z nás se cizí jazyky učí kvůli lepším pracovním příležitostem, cestování nebo sledování filmů bez titulků. Věda však ukazuje, že investice do slovní zásoby a gramatiky se vám vrátí i v době, kdy už dávno nebudete muset psát pracovní e-maily. Bilingvismus (nebo polyglotství) je totiž jedním z nejlepších tréninků pro lidský mozek.
Vědci neustále něco zkoumají a jsou i tací, kteří se zabývají problémy stárnutí. Jejich nová studie ukázala, že ti, kteří hovoří více než jedním jazykem, stárnou pomaleji. A nejen to. Výhody dovednosti vládnout cizími řečmi se zvyšují s počtem jazyků, kterými člověk hovoří.
Studii vědci provedli na 86 149 lidech ve věku 51 až 90 let z 27 evropských zemí. Přišli k závěru, že u lidí mluvících pouze jedním jazykem je dvakrát vyšší pravděpodobnost rychlejšího stárnutí, zatímco ti, jež ovládají více jazyků, jsou na tom mnohem lépe. Je evidentní, že mluvení vícero řečmi vede k udržení si mládí do vyššího věku.
Cizí jazyky: Mozková posilovna v každé větě
Představte si mozek jako sval. Když mluvíte několika cizími jazyky, váš mozek musí neustále vykonávat náročnou práci: vybírat správná slova a zároveň potlačovat ten druhý jazyk, aby se vám nepletl do řeči. Tento proces, kterému psychologové říkají kognitivní kontrola, posiluje neuronové sítě a vytváří tzv. kognitivní rezervu.
Právě tato rezerva je klíčová pro podzim života. Funguje jako záložní generátor – i když věkem začnou některé kognitivní funkce přirozeně slábnout, trénovaný mozek bilingvních lidí dokáže tyto ztráty efektivněji kompenzovat. Cizí jazyky v tomto sehrávají klíčovou roli.
Lepší kognitivní funkce ve vyšším věku
Nejspíš tomu bude tak proto, že procvičování rozličných cizích jazyků udržuje neurologickou obratnost a zpomaluje kognitivní a fyzický úpadek. Svou roli tu sehrává ale i způsob života. Důležité je co nejdéle si udržet fyzickou aktivitu a dbát o sociální vazby. Samozřejmostí je zdravý jídelníček. Toto všechno pak vede k tomu, že mozek si zachovává dlouhodobou vitalitu.
Vědci přemýšleli, čím to je, že ty cizí jazyky sehrávají takovou podstatou roli. Je možné, že společnosti lidí, kde je učení se dalším jazykům běžné, mají kladnější vztah ke zdravé stravě či aktivnějšímu způsobu života.
Studie se zaměřila na lidi, kteří cizí jazyky studovali kdysi ve škole, a na ty, kteří ve svém životě jazyky každý den používají. Zde mají výhodu ti druzí vzpomínaní.
A co si ze studie vzít jako ponaučení?
Země, v nichž se hovoří pouze anglicky, tedy světovým jazykem, kterým se domluví téměř po celém světě, se nejspíš budou potýkat s demografickou časovanou bombou, protože jejich rychle stárnoucí populace zatíží zdravotnický systém. Týká se především USA, Velké Británie, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Irska. Zde by bylo vhodné, aby se vrhli na studium cizích jazyků, byť mohou mít dojem, že to vlastně k životu nepotřebují.
Dobrou zprávou je, že 50 až 70 procent světové populace mluví více než jen jedním jazykem. To znamená, že dvojjazyčnost či mnohojazyčnost jsou mezinárodní normou.
Zdroj: iflscience.com, nature.com
Náhledové foto: Pixabay
