Zámek Přílepy u Holešova: Jak panská vrchnost stěhovala silnici

13. 7. 2026 Jana Surmová park, Přílepy, Zámek64 Zobrazení 8 min read

Poslední aktualizace: 13. 7. 2026

Představte si vesnici o jednadvaceti chalupách, kde se lisuje víno, vaří pivo a poddaní odvádějí desátky budoucímu světci Janu Sarkandrovi. Vítejte v Přílepích na začátku 17. století. Dnešní zámek Přílepy u Holešova v sobě skrývá fascinující kroniku moravského venkova – od rekatolizačních trestů přes zmírnění roboty Marií Terezií až po moderní přestavbu, která dala zámku jeho současnou tvář. Objevte příběh šlechtického sídla, které dodnes vypráví o moci, víře i touze po obyčejném klidu.

OBSAH

Reklama

Obec Přílepy leží na území okresu Kroměříž ve Zlínském kraji v místě, kde se hanácká rovina u Holešova začíná zvedat v Hostýnské vrchy. Když to do Holešova nevezmete po dálnici D49 či za Fryštákem po silnici přes Horní Lapač a Martinice, ale přes Lukoveček, tak obcí Přílepy bude projíždět. Za nimi již pak následuje zmíněný Holešov, jenž je od ní vzdálený sotva 3 kilometry. V současné době spojuje obec s městem také vybudovaná cyklostezka č. 5036, takže se tam pohodlně dostanete pěšky i na kole.

Ani se nechce věřit, že tu někdy v minulosti bylo sotva dvacet jedna chalup. Současné Přílepy mají 362 domů (k roku 2021) a 1 001 obyvatel (k roku 2025). Přílepy disponují dobrou polohu pro to, aby byly zajímavou adresou k bydlení. Do Holešova jsou to necelé tři kilometry a také krajské město je v příjemné dojezdové vzdálenosti dvaceti kilometrů. Děti tu mohou od první do páté třídy chodit do základní školy a nechybí ani mateřská škola. Zdravotní zařízení byste tu sice marně hledali, ale nahrazuje to blízkost Holešova.

Raná historie, třicetiletá válka a pobělohorské konfiskace

Ačkoliv první zmínky o osadě a dvoru v Přílepích sahají až do 13. století (konkrétně do roku 1272), podrobnější popisy obce se objevují až na počátku 17. století. V této neklidné době, kdy v Čechách vládl „zimní král“ Fridrich Falcký a schylovalo se ke třicetileté válce, tvořily Přílepy uzavřenou náves s jediným přístupem od Holešova. Kolem roku 1600 zde stálo pouhých 21 chalup a panská tvrz.

Roku 1613 patřilo toto panství Jiřímu Volgangu Mendesviterovi z Truklova. Ten se aktivně zapojil do stavovského povstání, které definitivně ztroskotalo 8. listopadu 1620 v bitvě na Bílé hoře. Jako trest – a pro něj vlastně ten nejmírnější – přišel o veškerý majetek. Následovala tvrdá rekatolizace a centralizace moci; poražení šlechtici museli prosit císaře Ferdinanda II. o milost a přísahat mu věrnost. Císař se rozhodl odpor definitivně zlomit, což vyvrcholilo 21. června 1621 známou popravou 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze.

Zkonfiskované Přílepy (včetně tvrze, vsi, dvora, zahrad a chmelnice) získal slavný císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna, který na pobělohorských konfiskacích pohádkově zbohatl. Valdštejn se však později dostal s císařem do rozporu, byl zbaven velení a kvůli tajnému vyjednávání se Švédy byl roku 1634 v Chebu na císařův rozkaz zavražděn.

Zajímavost z archivů: Z roku 1616 existuje záznam, podle kterého obec odváděla roční poplatek 2 zlaté (vždy na svatého Václava) tehdejšímu holešovskému faráři Janu Sarkandrovi, dnešnímu svatořečenému světci.

Poddanské povinnosti a hospodářský rozvoj obce

V roce 1656 tvořily přílepské panství pozemky o rozloze 174,5 měřic v pronájmu poddaných a 284,75 měřic obhospodařovaných přímo vrchností. Poddaní platili za pronájem půdy tzv. gruntovní činži (na sv. Jiří) a odevzdávali obilný desátek. Robota byla odstupňována podle sezóny:

Od sv. Jana do sv. Michala (hlavní zemědělská sezóna): Sedláci museli robotovat s vlastním potahem a podsedníci museli odpracovat celý týden jednou osobou.
Zbytek roku: Robota byla poloviční.

V obci se postupně rozvíjelo i drobné podnikání a řemesla:

Panská hospoda (č.p. 2): Připomíná se u původní tvrze už v roce 1622, kdy ji vrchnost prodala kupci Pöllingrovi. V roce 1876 přešla do vlastnictví myslivce Kolka (dnes budova slouží jako hasičská zbrojnice).
Lisování vína (č.p. 9): Probíhalo na panské chalupě v letech 1677–1736.
Pálenice a pivovar: První palírnu zřídila vrchnost v roce 1671 uprostřed návsi na místě zvaném „Brodisko“ (k chlazení využívala vodu ze strouhy u zvonice). Později se přestěhovala na č.p. 30 a v č.p. 49 vznikl pivovar.
Vodní mlýn na Mojence: Fungoval kolem roku 1750, před a během působení hrabat Marie a Rudolfa Komínkových ze Sudet. Tento rod nechal na spodní části návsi vztyčit kamenný kříž.

Konec starých pořádků přicházel postupně. V letech 1774–1777 za vlády Marie Terezie začal výkup chalup do osobního vlastnictví poddaných (první koupila Marie Sovadinová dům č.p. 34). V téže době zmírnily robotní patenty (1776) robotu a při farách vznikaly první školy. Dne 5. listopadu 1781 zrušil Josef II. nevolnictví. Definitivní konec poddanství, stavovství a roboty však přinesl až císař František Josef I. v roce 1848, který vládl s heslem „VIRIBUS UNITIS“ (Společnými silami).

Pro srovnání: V roce 1838 vlastnila šlechta 209 jiter pozemků a poddaní 192 jiter. Tento poměr vydržel až do zániku monarchie v roce 1918. Následná pozemková reforma v roce 1926 snížila majetek tehdejších vlastníků Seilernů na 86,6 hektaru polí a lesů.

Zámek Přílepy za éry rodu Seilern-Aspang (1778–1945)

Významnou stopu v historii Přílep zanechal rod Seilern-Aspang, který zde sídlil dlouhých 167 let.

Karel Maxmilián Seilern a přestavba zámku

Nejvýraznější postavou rodu byl hrabě Karel Maxmilián Seilern (1825–1905) se svou hluboce věřící manželkou Marií z Hardeggu (1831–1919). Společně vychovali tři děti: nejstarší dcera Leopolda vstoupila do kláštera, syn František Karel převzal Milotice a nejmladší Julius pokračoval v hospodaření v Přílepích. Hraběnka Marie byla známá svou zbožností – v roce 1860 podnikla pouť do Svaté země a v roce 1912 se ve svých 81 letech zúčastnila s tehdy sedmnáctiletou vnučkou Marií Terezií papežské korunovace na Svatém Hostýně. V roce 1899 oslavili manželé zlatou svatbu ve švýcarském Einsiedelnu.

Za jejich éry došlo k zásadním stavebním změnám:

1852: Byla zbořena stará tvrz z roku 1628 a na jejím místě vyrostl menší zámek.
1858: Byla postavena lesní kaple.
1884: Vztyčen kamenný kříž ve Špitále.
1885: Zámek Přílepy byl radikálně přestavěn do dnešní podoby.

Při rozšiřování zámku byl vykoupen sousední podsedek Johana Pelíška (č.p. 32) a odkloněna silnice vedoucí z Holešova. Původně totiž vozy jezdily těsně pod okny zámku a hluk ranního provozu šlechtu rušil. Zámek Přílepy se rozšířil o 7 metrů směrem k nové silnici, původní hlavní vchod se změnil na vstup do zahrady s verandou, upravila se střecha, zvýšila věž a fasáda dostala kamínkový obklad. Hlavní vjezd pro kočáry byl nově orientován od kamenného kříže na návsi. V roce 1930 nechal hrabě Julius silnici ještě více rozšířit uvolněním 5 arů zámeckého parku.

Karel Maxmilián se také významně zasloužil o stavbu nové obecné školy, která započala na jaře 1905. Jejího vysvěcení 8. října 1905 a zahájení výuky 1. prosince 1905 se však již nedožil, neboť 31. října 1905 ve Vídni zemřel.

Poslední generace na panství

Nástupcem se stal syn Julius Seilern (1858–1932), který se roku 1885 oženil s Terezií Pejacsevitschovou. Místní obyvatelé na ně vzpomínali jako na mírné a laskavé pány. Měli tři děti: Ladislav zdědil Milotice, Jan předčasně zemřel ve 13 letech a dcera Marie Terezie se provdala za hraběte Galena, majitele tlumačovské cementárny.

Potomci Ladislava Seilerna (který žil s Antonií z Laudonů v Miloticích) trávili v zámku Přílepy často prázdniny. Hrabě Julius zemřel v roce 1932 a jeho choť Terezie, poslední přílepská hraběnka, zemřela v rakouském exilu v roce 1952 ve věku 85 let. Tím se definitivně uzavřela historie šlechtické správy přílepského panství, která trvala od roku 1272.

Zámek Přílepy po roce 1948 až do současnosti

Zámek Přílepy byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1952 tu byla zřízena ozdravovna a učňovský domov. Ten fungoval do roku 1955, kdy byl zámek rekonstruován na porodnici. V ní se během třiceti let fungování narodilo na 21 000 dětí. Kvůli snižující se porodnosti byla přílepská porodnice v roce 1984 zrušena. Od roku 1998 zámek Přílepy vlastní obec, která ho postupně rekonstruuje. Zámek se stal důstojným sídlem jejího obecního úřadu.

Zámecký park

Neméně zajímavý jako zámek Přílepy je také přilehlý zámecký park, jehož existenci dokládají archivní materiály již od roku 1830. Původně měl lichoběžníkový tvar, ale Josef Jan hrabě Seilern ho nechal zvětšit o část polí v sousedství. Vznikla přírodně krajinářská zahrada s procházkovými cestami a většími plochami trávníku. V parku rostou domácí i cizokrajné dřeviny, některé jsou starší více než 100 let. Celkový počet stromů je asi 170.

Obec zřídila v parku dětské hřiště, nechybějí lavičky, některé jsou krásně vyřezané ze dřeva s přírodními motivy. Po parku jsou také umístěny vyřezávané sochy. Procházka parkem je proto balzámem na duši.