Hrad Pušperk je centrem příběhu spisovatele Vlastimila Vondrušky
Hrad Pušperk si spisovatel Vlastimil Vondruška vybral jako místo děje svého dalšího románu. Jeho díla jsou pro čtenáře branou do českého raného středověku. Největší popularitě se těší detektivní případy Oldřicha z Chlumu, který jako královský prokurátor rozplétá složité zločiny. Autorův styl je specifický propojováním fiktivního děje s reálnými historickými osobnostmi. Nejinak je tomu v románu Smrt šumavského poustevníka, kde nás příběh zavádí do pohraničních hvozdů mezi Čechami a Bavorskem. Hlavním dějištěm, kde Oldřich spolu s pomocníky Otou a Divišem pátrají po pravdě, je čerstvě vybudovaný hrad Pušperk. Jaký byl ale skutečný osud tohoto sídla?
Zakladatelem hradu Pušperk byl pražský purkrabí
V současnosti je hrad Pušperk už jen zříceninou. Najdete ho asi dva kilometry od Poleně v místě zvaném Na Pušperské skále v nadmořské výšce 582 metry. Pod ním se nachází stejnojmenná obec. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1266, kdy ho vlastnil Jaroš ze Slivna a Poděhus.
Byl to pravděpodobně on, kdo hrad Pušperk na počátku 60. let 13. století nechal založit. Tento šlechtic ze starého českého šlechtického rodu pánů ze Slivna byl zároveň politikem a válečníkem. Po celý svůj život působil na dvoře českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II. Bojoval v bitvách u Olomouce a Kressenbrunnu. Na královském dvoře zastával funkci nejvyššího královského číšníka a byl také purkrabím na Pražském hradě, později na Lokti a v Chebu.
Hrad Pušperk pojmenoval původně jako Fuchsberg podle svého erbu, v němž měl lišku. Ale jak to tak bývá, lidé jeho název komolili a komolili, až se z něho stal Pušperk. Hrad chránil starou zemskou cestu z Klatov přes Poleň do Horšovského Týna, jež spojovala české země s Bavorskem. A právě Jaroš ze Slivna a z Poděhus je jednou z postav románu Smrt šumavského poustevníka.
Vlastníci hradu se dost střídali
V pozdějších letech se na hradě Pušperku majitelé střídali. Vlastnili ho Hroznatovci, pak připadl jako odúmrť králi Václavovi IV., jenž ho prodal pánům z Ustupenic. Během husitských válek postihl Pušperk podobný osud jako jiné hrady. Husiti ho dobyli a vyplenili. Pobořený a opuštěný hrad připadl jako odúmrť králi Ladislavovi Pohrobkovi. Ten ho posléze prodal Janu Zajícovi z Hazmburka. V jeho vlastnictví se dále vystřídali Švihovští z Rýzmberka, hrabata z Vrtby, Klenovští i Černínové z Chudenic.
Nejlépe dochovanou částí hradu Pušperk jsou pozůstatky obdélníkového donjonu, jež dosahují výšky až 6,5 metru. Dochovaly se i zbytky obvodové hradby a terénní stopy, jež mohly být snad podsklepené budovy.
Hrad Pušperk: Cesta k němu vede ze stejnojmenné obce, nebo z Poleně
Na prohlídku zříceniny hradu Pušperk je možné vyrazit ze stejnojmenné obce, odkud je to opravdu jen kousek, necelých sedm set metrů. Pokud byste si chtěli udělat delší procházku přírodou, pak můžete vyrazit z obce Poleň. To vás budou čekat asi tři kilometry chůze. V Poleni se můžete podívat na zříceninu kostela svaté Markéty ze 14. století.
Svému účelu sloužil hrad Pušperk do přijetí dekretů Josefa II. v roce 1786. Od té doby chátrá. Místo původně sakrální stavby má ale také něco do sebe, takže za prohlídku rozhodně stojí. Minimálně se člověk zamyslí nad tím, jak dlouho tu už ty kamenné obvodové zdi stojí.
Zdroj: autorský článek
Zřícenina hradu Pušperk. Náhledové foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hrad_Pusperk.jpg, Navpoint, CC BY 3.0 https://creativecommons.org/licenses/by/3.0, prostřednictvím Wikimedia Commons
