Vanessa (37): Až na mateřské dovolené jsem si uvědomila, že mě péče o dítě nenaplňuje

Paní Vanessa žije s manželem v hlavním městě. Prahu si pro život nevybrali náhodou. Je pro ně příležitostí, jak rozvinout svůj pracovní potenciál a plnit si svá přání. Vanessa pracuje pro větší korporát, kde se zastává poměrně významnou manažerskou funkci. Práci přerušila pouze po dobu mateřské dovolené. Po jejím skončení se do plného pracovního nasazení opět vrátila. Proč nezůstala doma s dítětem?

Už před svatbou a pak i svatbě jsme s manželem hodně cestovali a poznávali cizí kraje. Dopřávali jsme si prodloužené víkendy a wellness pobyty, které nás nabily novou energií. Tu jsme potřebovali do našeho pracovního zápřahu. Ale nestěžovala jsem, říká Vanessa. Moje práce mě baví a myslím si, že jsem v ní opravdu dobrá. Trávím v ní sice hodně času, ale je to správně prožitý čas, takže toho nelituji. Můj muž to má podobně jako já.

Dítě budeme mít, až na to přijde čas

Děti, respektive jedno dítě jsme plánovali, až na něho bude ta vhodná doba. Když jsem oslavila pětatřicáté narozeniny, shodli jsme se s manželem na tom, že možná bychom už miminko mít mohli. Nemyslela jsem si, že otěhotním tak záhy, ale stalo se a já byla v očekávání. Těhotenství podle mého názoru není vůbec nejkrásnějším obdobím ženy.

Bylo mi neustále špatně, což mi pochopitelně dělalo problémy v mém zaměstnání. Naštěstí jsem to nějak překonala a vydržela pracovat prakticky až do porodu. Ten jsem si odbyla císařským řezem v narkóze, což mi přišlo jako nejlepší řešení. Prostě mě uspali a najednou tu bylo mimčo a přede mnou mateřská dovolená.

Nechápu, co ostatní maminy na tom kojení vidí

Musela jsem vstávat každé tři hodiny, i v noci. Synek nebyl moc hodné dítě už v porodnici a doma v tom pokračoval. Byla jsem z něho brzy hotová a zjišťovala jsem, že mě péče o něho nijak nenaplňuje. S kojením jsem skončila krátce po příchodu z porodnice a přešla na umělou výživu, kterou mohl v noci podat malému i manžel. Dbala jsem na to, abychom se v tom poctivě střídali. Ostatně, je to i jeho syn.

Mateřská dovolená je jedna velká nuda

Když jsem s ním šla na procházku a potkala jiné maminky s kočárky, občas jsme se spolu daly do řeči. Ty s nadšením vyprávěly o tom, kolikrát denně doma přebalují, řeší prdíky a ostatní záležitosti okolo dětí. Já jsem je poslouchala většinou jen na půl ucha. Spíš jsme přemýšlela o tom, jak to v práci bez mě zvládá můj tým.

A uvědomila jsem si zároveň, jak moc mi chybí můj starý bezdětný život. Rozhodla jsem se to tedy řešit a manželovi navrhla, že pořídíme synovi chůvu a já se vrátím do zaměstnání. Ještě jsem se ho zeptala, jestli nechce jít na rodičovskou dovolenou místo mě, ale neměl zájem. Chůva se i jemu jevila jako dobré řešení.

Jsem prý krkavčí matka

U své širší rodiny jsem pochopení pro to, že jsem syna odložili k chůvě, nenašla. Neustále jsem slyšela narážky na to, co jsem to za matku, když se ani o vlastní dítě nestarám. Vůbec je nezajímá, že je to můj život a je jen ně mně, jak si ho zařídím.

Syn nijak nestrádá, je o něho nadstandardně postarané. Maminku má spokojenou, která se mu věnuje v čase, kdy přijde z práce. Tak co je na tom špatného? Přece už dávno neplatí, že žena patří jen k plotně a k dětem. A já se toho držím.

Článek byl zpracován na podle skutečného příběhu. Náhledové foto je ilustrační. Máte-li zajímavou zkušenost, můžete ji napsat na e-mail zlinmag@email.cz.

👉👉👉 Přečtěte si: V ZOO Zlín-Lešná si můžete koupit vstupenku v automatické pokladně