Hortenzie: Jak ji správně ostříhat, aby krásně kvetla

Hortenzie je opadavý keř, který najdete v mnoha českých zahradách. Je oblíbený díky velikým květům, jejichž zbarvení záleží na kyselosti půdy. Aby dobře kvetl, je třeba ho pravidelně stříhat. Jak na to, abyste docílili jejího bohatého kvetení?

Z Honšú až do Evropy

Domovinou hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla) je japonský ostrov Honšú, kde se pěstoval už ve starověku. Odtud se rozšířil i do dalších částí světa včetně Evropy. Hortenzie zdobí i české zahrady, a to po začátku 19. století. Takže to zase není tak dlouho, co ji u nás lidé pěstují.

Na první pohled tento keř zaujme svými krásnými květy, které mohou být zbarvené do růžového, nazelenalého i namodralého odstínu. Záleží totiž na tom, jak velký obsah hliníku je v půdě. Je-li ho dostatek, květy budou modré. Zpravidla jsou na hliník bohaté kyselé půdy při pH 3,5 až 4,5.

Světlo ano, ale ne moc

Aby hortenzie dobře prosperovala, potřebuje stanoviště světlé až polosvětlé bez přímého slunečního záření. Je proto lépe ji umístit na severní než na jižní stranu zahrady. Keř má rád poměrně dost zálivky, proto je vhodné během suchých letních dnů mu ji dopřát. Ideální je měkká voda.

Zimní čas u nás keře hortenzie přečkají, mají-li kořeny v teple. Je proto dobré je na zimu chránit mulčem. Na našem náhledovém obrázku je možné vidět keř hortenzie, jehož kořeny jsou obrostlé břečťanem. Keř díky tomu dobře prospívá a mívá pravidelně každý rok velké květy. Břečťan chrání jeho kořeny před zimou.

Foto: Johana Bernardová

Hortenzie a jarní řez

Na jaře pak přichází čas řezu, kdy je třeba keř omladit. Většinou na něm najdete suché větve, které již mají nejlepší dobu za sebou. Mezi nimi rostou mladé větve s pupeny.

Účelem jarního řezu během března či na začátku dubna je odstranit staré větve a ponechat ty mladé, které bychom neměli příliš zkracovat, jestliže se chceme dočkat krásných květů. Vlastně je nemusíte stříhat vůbec a ponechat tak, jak jsou. Výsledkem řezu bude prosvětlený keř s mladými větvemi s pupeny.

Zdroj: autorský článek

Náhledové foto: Johana Bernardová