Marie (42): Myslela jsme si, když se budu řádně starat o rodinu, bude náš vztah s manžel vzkvétat. Mýlila jsem se

Paní Marie je žena středního věku se dvěma pubertálními syny a manželem. Všichni bydlí v rodinném domě se zahradou. Marie pracuje jako účetní a její muž zastává průměrnou manažerskou funkci v jednom korporátu. Nežijí si nad poměry, ale ani špatně. Až donedávna měla Marie za to, že její manželství je pohodové. Dokud u nich doma nezazvonila cizí žena.

Moje rodina je pro mě vším

Nejsem nijak kariérně založená, říká Marie, a svoje pole působnosti vidím hlavně v péči o rodinu. Když žijete v domě a máte zahradu, tak o práci máte prakticky neustále postaráno. Ráda peču a vařím, takže mi nedělá problém svoji rodinu zásobovat vlastnoručně připraveným jídlem. Potrpím si na pořádek, tudíž se starám i o úklid.

Ze své původní rodiny jsem byla vychována tak, že domácí práce jsou ženskou záležitostí a můj muž to tak i bral. Maximálně vynesl občas koš na odpadky, když jsem o to požádala. Když to shrnu, zvládala jsem svoji práci účetní a ještě i druhou směnu doma. A dělala jsem to ráda, protože jsem si myslela, že to manžel oceňuje a je na mě za to pyšný.

On sám se věnoval především svému zaměstnání. Dost často i nad rámec normální pracovní doby. Někdy šel pracovat i o víkendu a služební cesty bývaly pravidlem. Jestliže mu zbyl čas, jel s námi na výlet. Teď jsou oba v pubertě, která s nimi mlátí ode zdi ke zdi, takže je to s nimi docela náročné. Ale mně to nevadí, chápu je a kluci vědí, že mohou kdykoliv za mnou přijít se poradit o čemkoliv.

Tajemná žena za dveřmi

Žila jsem život vdané ženy s dětmi a manželem a byla jsem spokojená, říká Marie. A předpokládala jsem, že můj muž to má podobně. Od návštěvy té cizí ženy je ale u nás doma všechno vzhůru nohama. Zazvonila jedno odpoledne a prý, jestli se mnou může mluvit. Myslela jsem si, že to bude někdo od Jehovistů nebo mi bude chtít něco prodat, ale mýlila jsem. Neměla jsem potřebu ji zvát dovnitř, i když žena se mi stále přes práh cpala do bytu. Řekla jsem jí, že to vyřídíme na chodbě a co si tedy přeje.

Představila se jako Ivona a rovnou se mě zeptala, kdy už konečně hodlám podat tu žádost o rozvod. Že prý ona a můj muž se milují a chtějí být spolu. A jediná, kdo tomu brání, jsem já. Zůstala jsem z toho paf. Zeptala jsem se oné Ivony, jestli si náhodou nespletla byt a nezazvonila u někoho jiného, než původně zamýšlela. Na to mi bylo odpovědí pár fotografií, které vytáhla z kabelky a na kterých byla ona a můj muž.

Zachovala jsem chladnou hlavu a odpověděla jí, že jestli je to všechno, tak klidně už může jít. K odchodu se moc neměla, ale já jsme jí zavřela dveře před nosem a už jsem se s ní dále nebavila. Musela jsem tu novinku vydýchat, protože můj život stavěla do úplně jiného světla.

Kdo byla ta Ivona?

Večer jsem na manžela uhodila, jestli zná nějakou Ivonu. Zprvu zapíral, ale když jsem mu ji popsala včetně blond vlasů a tetování na rukou, přiznal barvu. Prý je to jeho kolegyně z práce a scházejí se spolu asi dva roky. Bere ji jako úlet a rozhodně se kvůli ní nechce rozvádět. Chápu ho, proč by to dělal, když doma má veškerý servis a pohodlí, že.

A tak přemýšlím, jak se s nevěrou svého manžela vyrovnám. Mohu se dát rozvést. To by ale byla voda na mlýn té odbarvené blondýny a nejspíš bych jí udělala radost. Takže tuto možnost jsem zavrhla. Rozvod by znamenal dělení majetku, možná i prodej domu. To bych mým klukům udělat nemohla. Jsou zde zvyklí a mají to tu rádi stejně jako já. A manželovi to také ulehčovat nebudu.

Vím, že jiné ženy by mu ihned sbalily kufr a vypakovaly ho k milence i se špinavýma trenýrkami a ponožkami. Takovou radost jí ale neudělám. Jestli chce manžel rozvod, bude muset o něho požádat sám. Ale jak ho znám, tak bude líný to udělat. Kromě toho je dost na peníze, pochybuji, že se bude chtít dělit o majetek. Možná se mýlím, ale to ukáže až čas.

Já jsem si šla udělat radost do obchodu a nakoupila si pár nových hadříků. Cestou jsem se zastavila ve svém oblíbeném kadeřnictví a objednala si na ostříhání. Chce to změnu, která mi trochu pomůže zvednou sebevědomí, protože nebudu lhát, ale nevěra bolí.

Proč nechci rozvod?

Víte, dívám se na vše realisticky. Nemládnu a jsem si toho vědoma. Pokud bych se nechala s manželem rozvést, už bych si nového partnera nehledala. Tak to rovnou mohu zůstat vdaná. Moji kluci mě ještě chvíli budou potřebovat. Můj muž mě velice zklamal, ale život jde dál. Nejspíš se nyní více zaměřím na sebe a své zájmy, které jsem doposud upozaďovala. Občas si popláču někde sama, aby mě kluci neviděli a nebyli z toho smutní. A čas ukáže, jak se to celé vyvine.

👉👉👉 Přečtěte si: Goethova vyhlídka v Karlových Varech

Článek byl zpracován na podle skutečného příběhu. Náhledové foto je ilustrační. Máte-li zajímavou zkušenost či zážitek, můžete o tom napsat na e-mail zlinmag@email.cz.

Náhledové foto: Pixabay

[ays_poll id=’3′]