Letní čas 2025: Nezapomeňte si posunout ručičky hodin v neděli 30. března
Tak budeme opět spořit elektrickou energii a posuneme si čas o hodinu dopředu. Letos by k tomu mělo dojít v neděli 30. března 2025, kdy ve 2:00 hodin se ručičky hodin posunou na 3:00 hodin. Samozřejmě kvůli tomu nemusíte tak brzy vstávat, ale celou akci provedete v neděli ráno po probuzení.
Letní čas trvá sedm měsíců
Jsou lidé, kteří letní čas vítají. Bývají aktivní i večer, kdy je dlouho v létě světlo. Tito se nemohou dočkat, až v březnu k posunutí času o hodinu dopředu dojde. Pravděpodobně jim to nedělá žádné problémy. Celých sedm měsíců až do října si užívají letního času a smutní, když pak nadejde doba navrácení se k normálnímu středoevropskému času.
Na druhou stranu jsou mezi námi jedinci, kteří kvůli posouvání času vyloženě trpí. I když se jedná pouze o jednu hodinu, tak posun docela hodně zamává s jejich denním režimem a s vnitřními biologickými hodinami. Zpravidla se jim zhorší spánek. A to možná i kvůli tomu, že je dlouho do noci světlo, takže se jim hůře usíná. K tomu se připojí i únava a psychické podráždění. Než si na nový čas zvyknou, mohou uběhnout dny, ale spíše týdny. A někdo si nezvykne nikdy.
Té energie se zase tolik neušetří
Původním záměr, totiž úspora elektrické energie, se nakonec jeví také jako lichý. Ve skutečnosti se té elektřiny tolik neušetří. Ale z posouvání času se stala už tradice, které se evropské státy drží jako klíště. Na pořadu dne už bylo i projednávání jeho zrušení, ale nakonec k tomu nedošlo, i když se ukazuje, že má na svědomí řadu zdravotních problémů.
V minulosti, když byl letní čas zavedený, měl svůj smysl, ať to bylo v době, kdy se ještě svítilo svíčkami nebo během první a druhé světové války, kdy měl snížit spotřebu elektrické energie. Ale dnes? To, co se možná uspoří na energiích, se zaplatí na zdravotní péči těch, kteří v důsledku změny času trpí zdravotními obtížemi.
Problémy, které střídání časů způsobuje
Posun času často s sebou přináší více infarktů srdečních i mozkových či zhoršení depresí a úzkostí a dalších psychických poruch u psychicky nemocných lidí, více dopravních nehod z nepozornosti a únavy, jak dokládá americká studie. Za vznik infarktů může obvykle zvýšená míra stresu, který přechod na letní čas provází. Oslabit může kvůli tomu i imunitní systém.
Více unavení jsou i žáci a studenti a během výuky vykazují více nepozornosti, nesoustředění, únavy a nedostatku spánku, říká studie uvedená v Journal of Clinical Sleep Medicine. Podle ní se délka spánku studentů ve všední den zkrátila téměř o půl hodiny. A ta jim pak chybí, protože za týden to dělá více než dvě hodiny spánku, o které tím pádem přicházejí.
Závěr
Dvakrát ročně jsme vystaveni změně času, což narušuje naše pracovní schopnosti i zdraví. Na toto téma jsou vypracované vědecké studie, přesto se zrušení střídání času zatím nechystá. Aby si člověk na změnu času zvykl, tak se doporučuje s ní začít s předstihem. Prostě už týden před přechodem na letní čas budete chodit každý den spát o něco dříve. Ale přiznejme si, kdo to dělá?
Přečtěte si také: Příběh paní Jiřiny o tom, jak se nestala gamblerem
Zdroj: autorský článek
Náhledové foto: Pixabay
[ays_poll id=’5′]

