Marta (37): Základem každého vztahu je prý komunikace. Jak ale hovořit s partnerem, který o to nestojí?
Najít partnera pro život byl pro paní Martu docela zapeklitý oříšek. Ne že by byla tolik náročná, ale pracovala v ryze ženském kolektivu a mnoho příležitostí k seznámení neměla. Využila proto internetovou seznamku, jejíž prostřednictvím se jí podařilo po několika neúspěšných pokusem seznámit se s Petrem. Po třech letech chození se stal jejím manželem, čímž se splnil Martin velký životní sen. Netušila, že se svatbou nastartují problémy, které ji nedají spát.
Svatba byla začátek
Vdávala jsem se, když jsem měla třicet tři let. Nejvyšší čas na pořízení dětí, říká paní Marta. Naštěstí manžel nebyl proti, takže do čtyř let od svatby se nám narodil syn a dcera. Jsem s nimi nyní na rodičovské dovolené. Nechápu, kdo toto životní období nazval takovým označením. Je to všechno jiné než dovolená. Tedy pro mě.
Manžel má za to, že na dovolené jsem a nechápe, že nestíhám. Když si stěžuji, že okolo dvou dětí je dost práce, ani mě neposlouchá. Sám se do domácích prací příliš nezapojuje. Ze své rodiny je vychován tak, že jsou záležitostí ženy. On přece chodí do práce, tudíž má tímto splněno.
Komunikace jako základ vztahu
Nejvíce mě trápí to, že s manželem není řeč. Když si s ním chci promluvit, protože komunikace ve vztahu je důležitá, dělá, jako by mě neslyšel. Věnuje se i nadále svým záležitostem a já, jako bych mluvila do dubu. Už jsem vyzkoušel i zvýšit hlas nebo se rozbrečet. Ani to s ním nehnulo. Raději odešel z bytu pryč a vrátil se až večer, až děti spaly.
Jak mám s ním tedy řešit problémy, které mě trápí? Copak takto se chová milující partner? Všude se píše, jak máme se svými životními protějšky komunikovat. Ale jak to udělat, když o to zjevně nestojí? Myslím si, že manžel chce všechny naše problémy vysedět a že se ony nějak tajuplně ztratí a nebudou. Partnerská komunikace mu nic neříká.
Tři děti místo dvou
A tak i nadále se o všechno v naší domácnosti starám jen já, zatímco na bedrech manžela je chození do zaměstnání. Místo dvou dětí mám doma děti tři. Manžel se totiž tak chová. Nevadí mu, že ho musím obsluhovat. Pokud bych náhodou neuklidila, nechá to tak, a ještě mi to vyčte. Když neuvařím večeři, odejde se najít do restaurace. Sám od sebe se k ničemu nemá a já se mohu klidně postavit i na hlavu, stejně s ním nepohnu.
Už jsem přemýšlela i o tom, že by mně samotné s dětmi bylo snad i lépe. Jenže to by v případě rozvodu v úvahu přicházela nejspíš střídavá péče, a tu bych svým dětem nepřála. Takže žiji uvězněná ve vztahu, v němž nejsem spokojená. A přitom před svatbou se zdál být manžel tím nejlepším mužem na světě. Nechápu, proč se tak změnil.
Proč je komunikace ve vztahu důležitá
Komunikace je dynamický proces a lze ji označit za základní stavební kámen každého vztahu. Umožňuje partnerům sdílet své myšlenky, pocity, potřeby a očekávání. Díky ní se posiluje empatie a intimita. Napomáhá k růstu a vývoji ve vztahu. Dobrá komunikace může být ideálním nástrojem pro řešení případných konfliktů. Pokud ve vztahu chybí, konflikty se hromadí, což vede k odcizení a rozpadu vztahu.
👉👉👉 Přečtěte si: Jezero Turkana: Kolébka lidstva a ostrov, odkud není návratu
Článek byl zpracován na podle skutečného příběhu. Náhledové foto je ilustrační. Máte-li zajímavou zkušenost, můžete ji napsat na e-mail zlinmag@email.cz.
Náhledové foto: Pixabay

