Goethova vyhlídka: Historie a turistické tipy
Karlovy Vary jsou místem odpočinku, nabrání nových sil a energie a léčby různých zdravotních neduhů. Není divu, když se jedná o vyhlášené lázeňské město. Městská privilegia mu udělil sám císař Karel IV. a ze stejné doby pochází i povědomí o existenci léčivých pramenů. Návštěvníci lázní se mohou promenádovat po kolonádě i využít turistické trasy, které je provedou okolím města. Jedna z nich vede na Goethovu vyhlídku.
Procházka v Karlových Varech
Na Goethovu vyhlídku se můžete vydat od kostela svaté Máří Magdalény na náměstí Svobody v Karlových Varech, jenž stojí kousek od Vřídelní kolonády. Vede tam žlutě značená turistická trasa dlouhá necelé čtyři kilometry. Půjdete po Kolmé ulici a u apartmánu Kolonáda odbočíte doleva k Wellness hotelu Jeana de Carro.
Budete dále pokračovat po žluté značce, půjdete okolo knihobudky a budete míjet vyhlídkové místo. Pak se napojíte na Stezku Jeana de Carro. U tohoto jména bychom se měli na chvíli zastavit. Patřilo totiž významnému švýcarskému lékaři, který získal proslulost jako průkopník očkování kravskými neštovicemi v zemích kontinentální Evropy a v Orientu.
Jean de Carro
Jako první lékař ve střední Evropě předepisoval vnitřní užívání jodových preparátů proti strumě. Žil v letech 1770 až 1857. Protože díky tomu zachránil životy mnoha lidí, povýšil ho císař František I. do rytířského stavu. Konec svého života strávil částečně v Praze a v Karlových Varech a je zde pohřben v nynějších Mozartových sadech u zdi kostela svatého Ondřeje.
Přátelil se s Josefem Dobrovským, Františkem Palackým, Václavem Hankou, Janem Preslem. V Karlových Varech si Jean de Carro léčil své bolestivé problémy se dnovými záněty kloubů a působil zde i jako lázeňský lékař během lázeňské sezóny. V zimě provozoval lékařskou praxi v Praze. Stal se důležitým propagátorem Karlových Varů, a na jejich věhlasu má proto nemalou zásluhu.
Pokračujeme dále ke Goethově vyhlídce
Stezka Jeana de Carro se napojuje na ulici Na vyhlídce. Z ní je ale třeba odbočit na ulici U Tří křížů, která končí u bývalé výletní restaurace Hubertusburg. Moc pěkný pohled na ni není, stává se z ní postupně ruina. Pak už půjde lesní pěšinou po Turgeněvově stezce k rozcestníku Pod Třemi kříži. Z ní pak odbočíte směrem k televiznímu vysílači, kde se nacházejí i vyhlídka Tři kříže a bývalá pozorovatelna civilní obrany. Odtud je Goethova vyhlídka vzdálena asi 1,6 kilomeru.
To se budete nacházet v přírodní rezervaci Karlův hvozd. Když budete pokračovat dále po žluté, tak se dostanete zase na Gogolovu stezku, jež je součástí naučné stezky Goethova geologická vycházka. Cestou narazíte na informační tabule u různých balvanů – žulový porfyr, žula, křemen, zkamenělé dřevo.
U rozcestníku Pod Goethovou vyhlídkou budete křížit červeně značenou stezku. Vy se ale budete držet stále té žluté. U informační tabule Zkamenělé dřevo začíná naučná Stezka plná strašidel. Grafickou podobu strašidlům dal ateliér Marie Scheerbaumové a Kamily Žilčákové, jenž se nechal přitom inspirovat kresbami dětí ze Základní školy jazyků Karlovy Vary. Pohádky na tabulích napsala Hanka Krejčová.
Goethova vyhlídka
A to už jste prakticky kousek od Goethovy vyhlídky. K ní je to sotva půl kilometru. Na konci vaší 3,9 kilometru dlouhé túry vás čeká 42 metrů vysoká rozhledna s výletní restaurací, jež stojí v nadmořské výšce 636,4 metru. Vyhlídka byla postavena už v letech 1888 až 1889 na podnět arcivévodkyně Štěpánky Belgické, manželky následníka trůnu Rudolfa. Po ní byla rozhledna tak původně pojmenována.
Po vzniku samostatného Československa byla ale přejmenována po spisovateli a pedagogovi Adalbertu Stifterovi na Stifterovu rozhlednu. Ani toto jméno rozhledně dlouho nevydrželo. Po druhé světové válce se nazývala Stalinovou rozhlednou. Nynější název Goethova vyhlídka nese od roku 1957, kdy Stalin upadl u soudruhů v nemilost. Vyhlídka je otevřená o víkendech mezi 12. až 17. hodinou.
👉👉👉 Přečtěte si: Keňské jezero Turkana a jeho záhada
Zdroj: autorský článek
Náhledové foto: se svolením Aleny Kalové