Lenka (57):  Normálního partnera pro život si už asi nenajdu

Říká se, že láska kvete v každém věku. Paní Lenka to poznala na vlastní kůži, když se její manžel zamiloval do mladší kolegyně v práci, spálil za sebou všechny mosty a rodinu opustil. Následoval nepříjemný rozvod a zvykání si na nový život. Životní změnu kupodivu paní Lenka snášela dobře, možná i proto, že děti už měla odrostlé a schopné samostatného bytí. Dvojčata úspěšně studovala na vysoké škole a rozpad rodiny, byť byl pro ně bolestivý, tak rychle vstřebala a nezdálo se, že by na nich zanechal nějaké následky.

Báječný singl život

Na single život jsem si kupodivu zvykla velice záhy a vlastně mi začal vyhovovat, říká Lenka. Najednou jsem měla fůru času. Kluci bydleli na vysokoškolských kolejích a domů se vracívali jednou či dvakrát do měsíce.

Mohla jsem se tedy věnovat svým koníčkům, na které během společného život s bývalým manželem nebylo tolik času. Uvědomila jsem si, jak moc jsem se mu obětovala. Snažila jsem v domácnosti zastat co nejvíce práce, aby se manžel mohl v klidu pracovat.

Přece nebudeš sama

Sama bych si už asi partnera nehodlala znovu najít, kdyby do mě nehučely moje kolegyně v zaměstnání. Neustále mi někoho dohazovaly. Občas jsem se tedy s těmi pány sešla, ale přiznám se, že nikdo z nich mě nezaujal natolik, abych kvůli němu opustila svůj nový život. Dohození pánové totiž nejčastěji hledali opatrovatelku, která by jim zajistila kompletní servis, ale sami nic zajímavého nabídnout nedokázali.

Na nějaké výlety už je člověk neužil, protože to stojí peníze a také trochu toho času a námahy, říká Lenka. Přitom nebyli o tolik starší než já. Většinou chtěli, abych se k nim hned přistěhovala. Takto jsem prolustrovala asi tři potenciální nápadníky.

Milan, Petr a Martin

Milanovi bylo čerstvě šedesát a byl z nich nejmladší, vzpomíná Lenka. Řekla by se, že v šedesáti bude ještě při síle a ochotný brouzdat po přírodě či památkách. No nebyl. Většinu času, co jsem stýkali, jsem trávili u něho na chatě v zahrádkářské kolonii. Představoval si, že něco dobrého uvařím a odpoledne prolenošíme na lehátku.

Petr byl pětašedesátiletý senior s hromadou volného času. Jako vdovec v důchodu neustále hovořil o své nebožce. Chvíli se to dalo poslouchat. S ním jsem absolvovala tři schůzky a pak jsem to raději zabalila s tím, že řeči o jeho zesnulé ženě mě nebaví.

Martinovi táhlo na sedmašedesát. Ten pro změnu pořád popisoval své zdravotní neduhy. Asi si myslel, že je tím zajímavý. Nezapomenu, s jakým nadšením vyprávěl o potížích s hemeroidy, jež ho trápily. Asi chápete, že i tohoto nápadníka jsem poslala k vodě.

Být sama není vůbec špatné

A tak jsem zjistila zajímavou věc, že být sama vlastně není vůbec špatné, hodnotí své seznamovací zkušenosti Lenka. Baví mě turistika, které se pravidelně věnuji v rámci klubu turistů. Každý víkend někam vyrazíme, já jsem mezi lidmi a náramně socializovaná. Když chci, zajdu si do divadla i na koncert. Co na tom, že sama. Mně to nevadí. Občas mi doprovod udělají moje dvojčata. A doma mi taky nemá kdo udělat nepořádek. Panských ponožek a trenýrek jsem se v životě naprala více než dost.

👉👉👉 Přečtěte si: Bitva u Jankova: Jak Švédové rozdrtili císařskou armádu

Upraveno podle e-mailu čtenářky, který poslala redakci. Máte-li i vy nějaký zajímavý příběh, svěřte se s ním na e-mailu zlinmag@email.cz

Náhledové foto: Pixabay, generováno AI