Obří vyhynulá zvířata žila po boku lidí ještě před 3 500 lety

Těžko si umíme představit, že v době výstavby prvních egyptských pyramid po Zemi ještě chodila zvířata, která již považujeme za vyhynulá. Platí to například pro Jižní Ameriku, která měla poměrně bohatou populaci tzv. megafauny. Ukazují na to nové důkazy, jež získali nedávno získali vědci.

Vyhynulá zvířata: Mamut, šavlozubý tygr

Když se řekne mamut nebo šavlozubý tygr, tak si nejspíš představíte období pravěku a možná i tlupu pralidí s kyji v rukách. Tato obří zvířata obývala naši planetu do začátku holocénu neboli do období mladších čtvrtohor, kdy vyhynula. Alespoň takto soudili ještě nedávno odborníci na paleontologii. Toto nejmladší geologické období začalo na konci poslední doby ledové přibližně okolo roku 9 700 př. n. l. Poslední důkazy ale ukazují, že všechno je nejspíš úplně jinak.

Nové archeologické nálezy v Brazílii

Vědci totiž v Brazílii objevili fragmenty zubů různých druhů megafauny, a to v lokalitách v Itapipoca a v údolí řeky Rio Miranda. Pomocí radiokarbonové metody datování zjišťovali stáří nalezeného biologického materiálu. Tato metoda vychází z poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku v původně živých objektech. Vynálezcem radiouhlíkové metody je americký chemik Willard Frank Libby, který svůj nápad poprvé publikoval v roce 1947. V roce 1960 za něj dostal Nobelovu cenu za chemii.

Itapipoca je město ve státě Ceará a severovýchodě Brazílie. Najdete v něm Muzeum pravěku se sbírkou zkamenělin megafauny, která byla nalezena na jeho území, a s replikami pravěkých vyhynulých zvířat. Muzeum bylo otevřeno v roce 2005. V oblasti Itapipoca se nachází několik archeologických a paleontologických nalezišť – Arara, Pedra Ferrada, Lajinha, Jirau, Santa Rita, Coelho, Lagoa do Osso a další.

Překvapivá zjištění vědců

Výzkum fragmentů pravěkých zvířat prováděl tým geologů z brazilské Federální univerzity v Rio de Janeiro. A došel k překvapivému zjištění. Dva zuby, z nichž jeden patřil vyhynulému rodu amerických lam a druhý tvorovi podobnému velbloudovi, byly mladší, než vědci předpokládali. Znamenalo by to, že tato zvířata žila po boku lidí ještě dlouho po tom, co přišli do Jižní Ameriky. Přibližně do období 3 500 př. n. l.

Vědci budou tedy nejspíš muset přehodnotit svůj názor na pleistocénně-holocénní vymírání živočichů. Jednalo se totiž pravděpodobně o delší proces, než si původně mysleli. Je také možné, že vymírání se neodehrálo na Zemi ve stejnou dobu, ale postupně. Svůj vliv na něho měla určitě i změna krajiny a lov lidmi.

Náhledové foto: Pixabay, vytvořeno AI