Jak se pracovalo za socialismu: Pracovní soboty i akce “Z”

Doba čtení: 2 minuty

Říká se, že nejen prací je člověk živ. Práce je však pro většinu lidí zdrojem jejich obživy. Pečení holuby nelétají do pusy v žádné době – ať člověk žil ve středověku, za průmyslové revoluce nebo v rozvinutém kapitalismu. Jaký byl způsob práce v době budování socialismu? Mladí se o ní dozvídají pouze z doslechu. Ti, co pracovali ještě v dobách totality, postupně stárnou, a nejstarší generace si matně vzpomíná na to, jak chodila do práce v sobotu a někdy o víkendech pomáhala v akcích „Z“.

Do práce i v sobotu

V současnosti si už moc neumíme představit, že bychom do práce museli chodit i každou sobotu. Pochopitelně mimo zaměstnání, ve kterých se směnuje včetně víkendů a nocí. A přitom to bývalo před rokem 1989 běžné. Až do začátku 60. let 20. století  fungoval v tehdejším Československu šestidenní pracovní týden s povinnými pracovními sobotami. Na odpočinek měl člověk pouze neděli a v pondělí opět hurá do pracovního procesu. Na druhou stranu pracovní doba bývala kratší – například šestihodinová.

Mimořádné pracovní soboty

V průběhu 60. let minulého století se začala střídat jedna sobota pracovní a jedna nepracovní. To už bylo zajímavější, ale stále to nebylo ono. Na volný víkend si lidé ještě museli počkat. Na konci šedesátých let došlo ke zkrácení pracovního týdne na pět dní. Stalo se to v roce 1968. Původně se dokonce uvažovalo, že volnými dny zůstanou neděle a pondělí, ale nakonec se ustálily volné soboty a neděle, které výrazně ovlivnily také způsob života v Československu. Oblíbenou víkendovou zábavou býval pobyt na chatách a chalupách.

Protože se však plnily pětiletky a s pětidenním pracovním týdnem chyběly potřebné dny, byla snaha centrálních orgánů států splnit plán stůj co stůj. Výsledkem bývaly mimořádné pracovní soboty, kdy se z rozhodnutí vlády muselo jít chtě nechtě do práce. Některými pracovními sobotami se také nahrazovalo volno o státních svátcích. Pracující šli do práce a děti do školy. V praxi to fungovalo například tak, že bylo-li volno na Velikonoční pondělí, šlo se do práce v sobotu předtím. Takže se o nějakém volném dni ani nedá hovořit, když si ho člověk nadpracoval.

Poslední pracovní sobota, jež nesouvisela s přesunem pracovní doby, byla odpracována 11. března 1989. Se Sametovou revolucí v roce 1989 došlo ke změnám i v této oblasti, kdy odpadla nutnost si volné dny nahrazovat prací v sobotu.

Dubčekovy soboty a mamulovky

Když se Alexander Dubček v době pražského jara v letech 1968-1969 snažil o socialismus s lidskou tváří, pořádaly se dobrovolné pracovní soboty na podporu reformního vedení státu. A v tehdejším Severomoravském kraji si možná pamětníci vzpomenou na „mamulovky“ – tedy pracovní soboty, jež zavedl Miroslav Mamula, krajský tajemník KSČ na Ostravsku.

Akce „Z“

Neplacenou pracovní činností obyvatel komunistického Československa bývaly akce „Z“. Sloužily hlavně ke zvelebování obcí a měst, odtud také pramenil jejich název. Poprvé byly uspořádány na desáté výročí osvobození Československa v roce 1955. Svým způsobem nahrazovaly práci státních orgánů všude tam, kde ji kvůli špatnému naplánování nebo nedostatku financí nezvládaly. K typickým činnostem patřil třeba úklid sídlišť. Postupně však povinně dobrovolní brigádníci budovali také maloobchody nebo kulturní střediska na vesnicích. Práci v akci „Z“ nebylo radno odmítat, o účasti občanů se vedle záznamy.

Sharing is caring!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zlín (Czech republic)
Today
Cloudy
Wind : 4.7 km/h
Humidity : 86%
8°C
  • Friday Tomorrow 11 °C
  • Saturday   9 °C
Weather Layer by www.BlogoVoyage.fr
Top
shares

Pokračováním v prohlížení internetového časopisu Zlínmag.cz souhlasíte s používáním souborů cookie. Více informací

Tento web používá cookies k dosažení potřebné funkcionality. Dalším jeho použitím s tímto souhlasíte.

Zavřít