Neděle, 16 února, 2025
Cestování

Bystřice pod Hostýnem: Brána do Podhostýnského regionu. Navštivte Svatý Hostýn i barokně-klasicistní zámek

Doba čtení: 5 minut

Hostýnské vrchy zaujímají ve Zlínském kraji plochu o rozloze 291 kilometrů čtverečních. Společně se Vsetínskými vrchy a Bílými Karpatami patří mezi významné turistické lokality. Nabízejí vyžití pro milovníky zimních sportů, celoroční turistiky, své si zde najdou houbaři i příznivci přírodních krás a historických pamětihodností. Jméno Hostýnským vrchům dal vrch Hostýn (718 m), podle kterého přízvisko dostalo i město Bystřice pod Hostýnem, jež lze považovat za výchozí bod do Hostýnských vrchů a centrum Podhostýnského regionu.

Lidé v okolí Bystřice pod Hostýnem žili již v pravěku

Místem osídlení byl  Hostýn již v pravěku, protože odjakživa přitahoval lidi. To platí i dnes, kdy se na Hostýn jezdí za nejvýznamnějším poutním mariánským místem na Moravě, a to do baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která na vrchu Hostýn byla postavena v letech 1721 až 1748. Pravěké hradisko leželo na spojnici Moravy a Slezska, vedoucí až k Baltu, označované jako Jantarová stezka. Hostýn je opravdovou dominantou okolí, viditelná zdaleka.

Není proto divu, že si ho pravěcí lidé vybrali jako svůj domov. Vybudovali zde hradisko s valem, a to už v době popelnicových polí lidu lužické kultury, tedy okolo roku 1200 př. n. l., a žili zde i v době železné. Jejich opevnění bylo podle archeologických nálezů zničeno požárem, což se dává do souvislosti s pohybem Skythů, starověkého  východoíránského jezdeckého kočovného kmene. Později se zde usadili Keltové a Slovani. Jak je vidět, oblast nynější Bystřice pod Hostýnem je obydlená dlouhá staletí.

Svatý Hostýn. Foto: Margita Leknínová

Hostýn jako poutní místo kousek od Bystřice pod Hostýnem

Jako poutní místo je Hostýn v písemných pramenech poprvé zmiňovaný už v roce 1567. Ale už dříve tu byla pravděpodobně postavena kaple zasvěcená Panně Marii. S ní souvisí legenda, podle které se na vrchu Hostýn ve 13. století ukrývali lidé před nájezdem Tatarů. Ochranu nabídl Hostýn i později, a to v letech 1662 až 1664, kdy Moravou procházelo turecké vojsko.

Rottalové, Václav Hanka a František Josef I.

O výstavbu chrámu na Hostýně se zasloužil rod Rottalů, jinak vlastníků holešovského panství a zámku. Chrám dokončil v roce  1748 František Antonín z Rottalu. Jeho stavba trvala dvacet sedm let. Kromě něho tu byl postaven i hostinec a budova pro kněze, kostelníka a varhaníka. Osud mariánské legendě dlouho nepřál, protože v rámci jozefínských reforem byl chrám odsvěcen a poutě byly zakázány. V 19. století dostal hostýnskou legendu do povědomí lidí Václav Hanka, a to prostřednictvím Rukopisu královédvorského, jehož byl objevitelem.

Přečtěte si: Žeranovice překvapí hezky rekonstruovaným zámkem

Dnes se již ví, že se jednalo o podvrh. Svůj účel ale splnil, protože lidé se začali více zajímat o české dějiny. I díky němu došlo k pokusům o obnovu chrámu, ke kterému v roce 1898 přibyla na vrcholku Hostýna kamenná rozhledna. Ta tu stojí dodnes. Říká se jí rozhledna Františka Josefa I. podle toho, že on to byl, kdo podepsal její zakládací listinu a položil základní kámen při své návštěvě Hostýna v roce 1897. Přístupná je návštěvníků v období od května do září.

Křížová cesta. Foto: Margita Leknínová

Dvě křížové cesty na Hostýně

Na vrcholku Hostýnu, který se tyčí na městem Bystřice pod Hostýnem, si můžete projít dvě křížové cesty. Ta starší vznikla v roce 1900, svým vzhledem je jednodušší. Tvoří ji tři kaple a osm zastavení v podobě kamenných podstavců. Od roku 1904 až do druhé světové války byla postupně budována druhá křížová cesta, jež je monumentálnější. Není divu, když jejím autorem byl architekt Dušan Jurkovič. Nese tedy typické rysy jeho tvorby. Autorem mozaikových obrazů je malíř Jano Köhler.

Z Bystřice pod Hostýnem na vrcholek Hostýnu

Vrchol Hostýn je přístupný z několika míst. Dojdete k němu z obce Rusava, to ovšem budete muset použít pouze své nohy, případně se svézt na kole. Z Bystřice pod Hostýnem vede na Hostýn silnice. Po pravidelně jezdí autobusová linka až na vrcholek. Pokud byste použít svůj automobil, tak je to možné. Ale vstup na Hostýn je limitován a zpoplatněn.

Povolenku na vjezd za 100 Kč je možné zakoupit v parkovacím automatu na parkovišti na ulici Jeřabinová v Bystřici pod Hostýnem, která se nachází nedaleko zdejšího hřbitova. Kousek od tohoto parkoviště se nachází i autobusová zastávka, kde si počkáte na pravidelný spoj autobusové linky vedoucí na Hostýn. Nebo zanecháte auto na již zmíněném záchytném parkoviště a vyjdete si celý kopec pěšky. Je to asi 3,8 kilometru.

Zámek v Bystřici pod Hostýnem. Foto: Margita Leknínová

Zámek Bystřice pod Hostýnem

Dominantou a nejnavštěvovanějším místem v Bystřici pod Hostýnem je vrchol Hostýna a barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Město se ale může pyšnit další pamětihodností, kterou je zdejší zámek. Nachází se nedaleko kostela svatého Jiljí, u kterého je placené parkoviště, a kousek od městského úřadu.

Zámek je barokně-klasicistní stavbou, která nahradila původní gotickou tvrz z 15. století. Tu si vystavěli páni z Tvorkova po zániku hradu Obřany. V polovině 16. století byla rodem Bítovských z Bítova přestavěná na renesanční zámek. Po Bílé hoře jim byl zámek zkonfiskovaná a dostal se do rukou Lobkoviců, později Rottalů. František Antonín z Rottalu nechal zámek v letech 1765 až 1768 upravit do podoby, kterou vidíme dnes. Tu tvoří předzámčí v renesančním slohu, dvě barokní křídla a dvě křídla klasicistní, a to podle moravského architekta Františka Antonína Grimma.

Na konci 18. století se zámek dostal do majetku hraběte Františka Antonína della Rovere di Monte l´Abbate, který byl velmi kulturně zaměřený. Na zámku založil divadlo a měl i vlastní kapelu. V této době vznikla v jednom z barokních křídel keramická manufaktura. Na počátku 19. století byla nejvýznamnější místnost celého zámku, tzv. Sváteční sál, vymalována výmalbou s egyptskými a zednářskými motivy.

V roce 1827 se vlastníky bystřického zámku stali Laudonové, potomci známého a slavného generála Laudona. Jejich životu je věnována prohlídková trasa v zámku, na které je možné se vypravit s průvodcem. Na ní se dozvíte zajímavosti spojené s tímto rodem. Laudonové celý zámek zmodernizovali a na zahradě vybudovali hodnotný park včetně skleníku.

Ten už bohužel neexistuje, vzal za své, když se ve 30. letech minulého ujal vlastnictví zámku československý stát  po té, co mu zámek Laudonové z finančních důvodů prodali, a když se zde usadila armáda. Ta tu už své sídlo nemá, zůstal jí do dnešních dnů pouze zámecký park, který je proto veřejnosti nepřístupný. Jsou zde totiž sklady zdravotnického materiálu a vojenské nemocnice.

Interiér zámku na vás dýchne duchem 50. let minulého století, když se tu po jeho chodbách procházeli příslušníci československé armády. Prohlídkový okruh vás ale zavede do pokojů, jež obývala rodina Laudonů ještě ve 30. letech 20. století, než zámek prodala. Zaujme především původní dřevěné obložení vchodu dveří i původní tapety.

Svým vzhledem se pochopitelně zámek v Bystřice pod Hostýnem nemůže rovnat tomu v Lednici nebo v Hluboké, ale má své kouzlo starých časů. Jste-li příznivci zapomenutých a nově vzkříšených památek, tak bystřický zámek může být jedním z cílů vašich výletů. Za návštěvu rozhodně stojí.

Vstupenku do zámku si zakoupíte v Městském informačním centru, které na zámku v předzámčí sídlí. Pamětihodnost je veřejnosti otevřena od dubna do října. Prohlídkový okruh stojí pro dospělého 100 Kč a pro děti 70 Kč. Rodinné vstupné vychází na 270 Kč. V přízemí zámku jsou k dispozici i toalety.

Zdroj: autorský článek, https://www.bystriceph.cz/

Náhledové foto: Margita Leknínová

Komentář