Nejstarší česká nadace slaví 120 let od svého vzniku. Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových přežilo nacismus i socialismus a doposud stále funguje
V novodobé české historii je architekt Josef Hlávka považován za největšího mecenáše. Díky němu vystudovala řada vědců i umělců a vznikly instituce, které se významně zapsaly do české historie.
Kdo byl Josef Hlávka
Když se 15. února 1831 ve městě Přeštice narodil Josef Hlávka, nikdo tenkrát netušil, že se stane nejslavnějším přeštickým rodákem. Už od raného dětství měl blízký vztah k architektuře, ve kterém ho podporoval jeho otec. Ten nechal Josefa Hlávku zapsat na obor pozemní stavitelství na Královské české stavovské technické učiliště v Praze (dnešní ČVUT). Architekturu dále studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni.
Josef Hlávka byl od útlého mládí velmi pracovitý a cílevědomý. Patřil mezi vynikající studenty. V době svých vídeňských studií si přivydělával, mimo jiné i pro českého stavitele a architekta Františka Šebka. Od něho pak Josef Hlávka dostal darem jeho stavební firmu, požádal si o stavitelskou koncesi a stal se vyhlášeným a nejžádanějším vídeňským stavitelem. V letech 1860 až 1869 Hlávkova stavební kancelář postavila na 142 staveb, což je obdivuhodné číslo. Na svém kontě má mimo jiné výstavbu Dvorní opery ve Vídni.
[irp]
Ukrajinská univerzita dle Hlávkova návrhu na seznamu UNESCO
Mezi nejvýznamnější Hlávkovy projekty patří rezidence bukovinských a dalmatských metropolitů řecké pravoslavné církve v Černovicích v Bukovině na západní Ukrajině. Vybudovaná byla v letech 1864 až 1882. V současné době nyní v areálu sídlí Černovická národní univerzita Jurije Feďkovyče. V architektonickém stylu budovy převládají byzantské a románské motivy. V červnu 2011 byl architektonický soubor rezidence metropolitů Bukoviny a Dalmácie zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Zámek Lužany
S architektem a mecenášem Josefem Hlávkou je úzce spojený také zámek Lužany, který se nachází necelé čtyři kilometry od jeho rodných Přeštic. Zámek stojí na místě původně dřevěné gotické tvrze, jež byla v 80. letech 16. století přestavěna na jednopatrový zámek v renesančním slohu a později v barokním slohu. V roce 1886 zámek Lužany koupil Josef Hlávka, nejprve pro svou matku Annu. Pak se stal sám jeho majitelem.
Stavební podobu zámku si následně upravil dle svého. Část budovy nechal zbourat a místo ní postavil novostavbu se dvěma podlažími v novorenesančním slohu společně se samostatným křídlem v podobě jednopatrové kaple. Interiér zámku zdobí hodnotná díla Václava Hynaise, Maxe Švabinského, Josefa Václava Myslbeka či Julia Mařáka. Během života Josefa Hlávky zámek sloužil pro potřeb jeho rodiny a jeho přátel, kteří zde bývali častými hosty.
Podle poslední vůle Josefa Hlávky se zámek Lužany stal v roce 1908 majetkem jeho nadace – Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. A je tomu tak dosud. Zámek není veřejnosti přístupný. Konají se zde ale vědecké konference a semináře, zasedají tu kolegia rektorů Univerzity Karlovy, ČVUT, Akademie věd ČR a dalších vědeckých organizací.
Nadace Josefa Hlávky
Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových však vzniklo dříve, než se stalo majitelem zámku Lužany, a to 25. ledna 1904. Letos tedy uplynulo od tohoto významného okamžiku již 120 let. Nadání bylo univerzálním dědicem všeho majetku Josefa Hlávky. Obě jeho manželství byla totiž bezdětná. Nadace nese kromě jména mecenáše Josefa Hlávky, také jména jeho dvou manželek. Jejím cílem je podpora nadaných studentů pražských vysokých škol. Pro jejich účely slouží například Kolej Josefa Hlávky v Jenštejnské ulici na Praze 2. Od roku 1991 Nadání přispělo vynikajícím studentům a mladým vědeckým pracovníkům a umělcům nadačními příspěvky ve výši více než 55 milionů korun.
Zdroj: Prestice-mesto.cz, Obec-luzany.cz, chnu-edu.ua, Hlavkovanadace.cz
Rodný dům Josefa Hlávky v Přešticích. Náhledové foto: Zorka Sojka, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C5%99e%C5%A1tice_Josef_Hl%C3%A1vka_rodn%C3%BD_d%C5%AFm_2.jpg
