Rybárny v Uherském Hradišti: Místo narození Jana Antonína Bati
Jan Antonín Baťa byl na rozdíl od svého polorodého bratra Tomáše Bati rodákem z Uherského Hradiště. Zde se narodil 11. března 1898 v části zvané Rybárny, v domě č. p. 2. Tento dům tu nadále stojí a zdobí ho pamětní deska, jež místo narození tohoto slavného zlínského podnikatele připomíná.
Rybárny v Uherském Hradišti
Rybárny se nacházejí na pravém břehu Moravy a z centra Uherského Hradiště se k nim dostanete, když půjdete na sever. Z Masarykova náměstí je to k domu č. p. 2 na Moravním nábřeží (viz náhledové foto) necelý jeden kilometr. Dnes tu sídlí Nadační fond Jana Antonína Bati.
V Rybárnách se také začala psát historie Baťovy firmy, když zde svou ševcovskou dílnu založil otec bratrů Baťových, Antonín Baťa st. (1844-1905). On byl vlastně zakladatelem obuvnické dynastie Baťů.
A je velmi pravděpodobné, že podnikatelského ducha zdědili synové právě po něm. Vyráběl valašské papuče a nebál se pustit do výroby flokované kožené obuvi. Kromě ševcoviny se zabýval i prodejem ovoce a sodovky, uhlí nebo cukrovinek. S těmi objížděl poutě a zavítal i do Velehradu.
Syn z druhého manželství
Jan Antonín Baťa se narodil z druhého manželství Antonína Bati st., a to původně jako Jan Karel. Jméno Antonín si dal na památku svého otce. Toho ztratil již ve svých sedmi letech. V Uherském Hradišti pak žil společně s matkou Ludmilou a čtyřmi vlastními sourozenci – Leopoldem, Bohuslavem, Jindřichem a Marií.
Přečtěte si: Kult štíhlosti mezi celebritami
O dvacet dva let starší polorodý bratr Tomáš z prvního manželství jejich otce už tehdy provozoval svoji vlastní ševcovskou živnost se svými sourozenci Antonínem ml. a Annou. Pokračovali v rodinné tradici. U nich se malý Jan Antonín vyučil řemeslu i obchodu. A to poměrně záhy.
Už v deseti letech se přestěhoval do Zlína k bratrovi Tomášovi, navštěvoval tu základní školu a po jejím skončení v roce 1912 začal pracovat jako příručí-učeň u bratra v továrně. To byl ale pouze začátek jeho úspěšné podnikatelské kariéry.
Z příručího učně až šéfem koncernu
Cenné zkušenosti totiž Jan Antonín Baťa získal na zkušené v zahraničí. Vypracoval se prakticky od píky, nic jen tak mu nespadlo do klína. U bratra ve firmě pak pracoval jako vedoucí nákupního oddělení a později patřil do okruhu asi patnácti osob širšího vedení Baťových závodů. Po tragické smrti bratra v roce 1932 se na základě jeho závěti stal šéfem celé továrny i majitelem jejích akcií.
Za jeho vedení byl vybudován Baťův kanál, postavena 21. budova neboli Baťův mrakodrap, internát Tomášov. Tovární výrobu rozšířil o výrobu pneumatik, umělých vláken, technické pryže, hraček i letadel či jízdních kol. Součástí Baťova koncernu byla železniční trať Otrokovice-Vizovice, cestovní kancelář, letiště v Otrokovicích, obchodní domy a prodejny.
Jan Antonín Baťa podnikl cestu okolo světa letadlem Lockheed Electra (přes oceány se plavil lodí), aby našel nové dodavatele a uzavřel nové kontrakty. Během sedmi let působení ve vedení firmy přihlásil na sto svých patentů.
Náhledové foto: palickap, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ryb%C3%A1rny,_rodi%C5%A1t%C4%9B_J._A._Bati.jpg
